Bolest ramene po úrazu nemusí vždy znamenat zlomeninu nebo výrazné poškození, které je na první pohled zřejmé. Některá poranění vznikají při zdánlivě banálním pádu, zachycení rukou, prudkém tahu nebo při dlouhodobém opakovaném zatěžování ramene. Přesto mohou postupně vést k výrazné bolesti, omezení pohybu nebo pocitu nestability.

Ramenní kloub má jeden z největších rozsahů pohybu v lidském těle. Jeho stabilita proto nezávisí pouze na kostech, ale také na kloubním pouzdru, vazech, labru, svalech a jejich vzájemné koordinaci. Právě proto může být následný problém mnohem komplexnější než samotný původní úraz. 

Jak může nenápadné poranění vzniknout? 

K poranění ramene může dojít například při pádu na nataženou ruku, prudkém tahu za paži, zachycení těla při pádu nebo náhlém pohybu v krajní poloze. Typické jsou také situace, kdy je rameno dlouhodobě vystaveno opakované zátěži, například při plavání, házení, posilování nebo jiné práci či sportu s častými pohyby nad hlavou. 

V takovém případě nemusí existovat jeden konkrétní okamžik, kdy se rameno "zranilo". Potíže mohou vznikat postupně. Opakovaná zátěž může měnit schopnost ramene stabilizovat se, vést k přetížení jednotlivých struktur a postupně vytvářet podmínky pro vznik bolesti nebo nestability. 

Vykloubení, natažení a nestabilita ramene 

Výraznějším mechanismem úrazu může být vykloubení ramenního kloubu nebo jeho částečné vysunutí. Samotné navrácení kloubu do správné polohy však nemusí znamenat, že je problém vyřešen. Při úrazu mohou být poškozeny struktury, které se na stabilizaci ramene podílejí, a rameno pak může zůstat citlivější nebo nejisté při určitých pohybech.

Pocit nestability ale nemusí být pouze následkem jednoho velkého úrazu. Může se rozvíjet také postupně v důsledku dlouhodobého opakovaného zatěžování, zejména při pohybech ve velkém rozsahu. Pacient potom může vnímat tah, nejistotu, přeskočení nebo obavu z určitého pohybu, přestože si nevybavuje žádný konkrétní úraz. 

Natržení glenoidálního labra 

Důležitou strukturou ramenního kloubu je glenoidální labrum. Jedná se o vazivově-chrupavčitý lem, který prohlubuje kloubní jamku a pomáhá zvyšovat stabilitu ramene.

Jeho poranění může vzniknout například při pádu, prudkém tahu nebo opakovaných pohybech nad hlavou. Může se projevit bolestí při určitých pohybech, pocitem přeskočení, lupáním nebo nejistotou v rameni. 

Nález změn labra na zobrazovacím vyšetření však automaticky neznamená, že právě tato změna je jedinou příčinou obtíží. Výsledek magnetické rezonance nebo jiného vyšetření je vždy potřeba posuzovat v souvislosti s mechanismem vzniku potíží, klinickým nálezem a skutečnou funkcí ramene.

BMphysio – centrum fyzioterapie Brno 

Klikněte níže a vyberte si fyzioterapeutku