Silový trénink po porodu a v těhotenství - 1. část

Pohyb v těhotenství

Během těhotenství dochází ke změně těžiště těla. Jak se zvětšuje břicho, posouvá se vpřed. Vlivem hormonálních změn jsou svaly a vazy elastičtější, tělo se stává pohyblivější, ale i zranitelnější. Charakteristickým držením těla většiny těhotných žen je pak stoj s vystrčeným břichem a prohnutou bederní páteří. Korekce držení těla dokáže mnoho problémů spojovaných s těhotenstvím eliminovat a zlepšit tak jeho průběh (Vitíková, 2007).

Během let se na pohyb těhotných žen nahlíželo různě. Od klidu na lůžku, k lehkým pohybovým aktivitám typu jógy dnes již víme, že ženy mohou a měly by být aktivní i během těhotenství (Wing, 2016). Pozitivní vliv pohybu na těhotenství zmiňuje i Bajerová (2018) a Vitíková (2007), a to zejména omezení nadměrného váhového přírůstku, snížení rizika vzniku těhotenské cukrovky, zmírnění bolestí pohybového aparátu a zkrácení doby porodu. Dále bylo zjištěno, že pravidelná pohybová aktivita pomohla ženám lépe zvládat změny nálad spojené s hormonálními výkyvy (Fetih, 2008). Další benefity pravidelné pohybové aktivity jsou snížení rizika vzniku hypertenze, pre-eklampsie a těhotenské i poporodní inkontinence (Mottola, Davenport, Ruchat et. al., 2018).

Pro ženy, které se pohybu před otěhotněním nevěnovaly, cítí se dobře a lékař jim to doporučí, je vhodné začít po ukončení prvního trimestru a postupně se dostat na hodnotu až 150 minut týdně středně intenzivní aktivity. Naopak ženy, které byly na pohyb zvyklé, cítí se dobře a zdravotní stav jim to umožňuje, mohou pokračovat (Wing, 2016).

Názory se liší u rizikového těhotenství. Za rizikové je označováno takové těhotenství, jehož fyziologický průběh je nějakým způsobem narušen (Pařízek, 2015). Nové poznatky v této oblasti ukazují, že i ženy s rizikovým průběhem těhotenství by měly po konzultaci s lékařem pohybovou aktivitu vykonávat. Ženy, kterým je indikován pouze klid na lůžku jsou ohroženy sníženým kardiovaskulárním výkonem, ztrátou svalové hmoty, neúměrným váhovým přírůstkem, ztrátou kondice, odvápněním kostí a depresemi (Holness, 2018).

V BMphysio se touto problematikou zabýváme. Tento článek pro Vás připravila Mgr. B. Ševčíková, níže jsou odkazy na další části.

Silový trénink po porodu a v těhotenství - 2. část

Silový trénink po porodu a v těhotenství - 3. část

Silový trénink po porodu a v těhotenství - 4. část

Silový trénink po porodu a v těhotenství - 5. část